Vzhledem se stále se zhoršující situaci v zásobování v průběhu první světové války rozhodlo už 29. března 1915 c. k. místodržitelství pro království České o zavedení přídělového systému na mouku (ale i krupici, kroupy apod.) a chléb (bílý, černý a necukrovaný suchar). Nejprve se opatření týkalo 240 českých obcí a měst, mezi něž patřily i České Budějovice. Každá rodina obdržela zvláštní legitimaci a po jejím předložení obdržela jednou týdně od aprovizačního úřadu (Mehlamt) chlebové lístky (zkráceně chlebenky). Mehlamt se v Budějovicích na základě rozhodnutí městské rady z 6. dubna 1915 nacházel v domě U Města Prahy na Senovážném náměstí, v němž se nacházel i obecní sklad mouky.
Obchodníkům zpracovávajícím či prodávajícím mouku a vyjmenované moučné výrobky byla stanovena povinnost vést zvláštní evidenční knihy a zapisovat do nich nákupy a prodeje těchto výrobků. Kupující pak byl vždy povinen odevzdat příslušný počet chlebenek, které obchodníci vždy v neděli odesílali zpět Mehlamtu.
Vzhledem k tomu, že jediné výdejní místo pro celé město bylo značně nepraktické, přistoupila městská rada 8. dubna 1915 k rozhodnutí, že za stejné ceny jako v obecním skladu bude mouka distribuována i prostřednictvím 11 dalších kupců.
